Vítězslava Klimtová,
spisovatelka, grafička, ilustrátorka, známá objevitelka pohádkové země plné strašidýlek, skřítků, víl, rusalek, které s trochou fantazie každý nalezne ve svém okolí. Hlavně malé děti si udělají svůj pohádkový svět ve svých představách. Toto je dar paní Klimtové, kterým obdarovává nás všechny. Hlavně děti si jí oblíbily jejími lexikony o strašidýlkách. Velice oblíbené jsou její putovní výstavy, které se pořádají po celé ČR v galeriích, muzeích, hradech i zámcích.

Snad stojí zato připomenout si aspoň několik slov z těch, která Vítězslava Klimtová řekla před několika lety v oblíbeném pořadu rozhlasové stanice Praha "A léta běží, vážení". "Všimněte si, že když někdy vzniká něco, co vyvolává příznivou odezvu nebo co zůstává lidem v srdci, je to většinou velice jednoduché a prosté; není v tom žádná póza, žádná pompa, není to nesrozumitelné, je to jednoduchoučké a neokázalé. A u takových věcí brzy poznáte, jak se vám vrací to, co jste do nich vložili. Přišlo za mnou hodně lidí, i lidí majetných, stokrát, možná tisíckrát majetnějších než jsem já, a záviděli mi. Já si totiž vymalovávám, vypisuji a vybásňuji svět, který nelze koupit, který ale mohu rozdat. Dávám jej, a to je to nejlepší, co si mohu užít, protože ten, kdo dává, ten dostává. Řekněte, je něco krásnějšího než stvořit svůj vlastní svět a pak jej dát těm ostatním?".

Vítězslava Klimtová se narodila v Praze v roce 1941, krajem jejího dětství jsou však severní Čechy. V Jablonci nad Nisou také maturovala na Střední umělecké škole bižuterní. Ve studiu pokračovala externě na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kterou ukončila v roce 1976. Jejími profesory zde byli proslulá textilní výtvarnice Ludmila Kybalová a malíř Jaroslav Nušl.
Normalizační sedmdesátá a osmdesátá léta nebyla pro tvorbu Vítězslavy Klimtové příznivá. Tak zvané umělecké komise bránily jakékoliv tvůrčí volnosti, a tak se autorka po dlouhou řadu let živila drobnou užitou a propagační grafikou a knižními a časopiseckými ilustracemi. V týdenících a denících bylo otištěno množství jejích perokreseb jako výtvarný doprovod povídek a fejetonů. Oněch víc než tisíc publikovaných obrázků Vítězslavě Klimtové pomohlo dosáhnout obdivuhodné kreslířské suverenity a rozvinou schopnost výtvarné zkratky a koncentrovaného vyjádření na malé ploše. Později se stále více v její tvorbě uplatňovala barva. Vítězslava Klimtová se stala skutečným mistrem akvarelu. O tom ví každý, kdo zná například její lexikon strašidel. Teprve v posledních letech se autorka věnuje také olejomalbě.